Ty Syčáci | Budoár staré dámy

Ty Syčáci

Kapela Ty Syčáci vznikla v roce 2000 z iniciativy Petra Váši, jedné z nejpozoruhodnějších postav české alternativní scény. Váša je výjimečný zpěvák, textař, performer a experimentátor, jediný český muzikant schopný hrát doslova celým tělem (on sám tento styl, který jej proslavil už při sólovém vystupování, nazývá „fyzické básnictví“). Jeho spoluhráči v kapele Ty Syčáci jsou kytarista Petr Zavadil a baskytarista Tomáš Fröhlich (ex Pluto). Kapela plní české kluby už patnáct let. Nad hudebním zařazením Těch Syčáků si lámala hlavu řada kritiků: jejich styl se jakémukoli škatulkování vzpírá. Rámcově se dá říci, že zahrnuje prvky rocku, jazzu, moravského folklóru a world music. Možná právě díky této nezařaditelnosti představuje publikum Syčáků doslova průřez mezi generacemi – od středoškoláků po zasloužilé milovníky klasického kytarového rocku.

Základem obsazení skupiny Ty Syčáci je kytara, baskytara a zpěvy, doplněné perkusemi, ale i balalajkou, desetistrunným stickem a minidiskem.
Prvním počinem nově vzniklé kapely ve složení Váša – Zavadil – Fröhlich byl cyklus písní "Máj v dubnu". Pod stejným názvem vyšel na CD v září 2000 a téhož roku za něj kapela získala cenu Volného sdružení hudebních kritiků Periskop – Žlutá ponorka. Druhá deska, formálně navazující na Máj v dubnu, vyšla v květnu 2001 pod názvem "Lék a jed".
Pak následovala velká hudební dobrodružství, kdy kapela pracovala na představení "SSSS" (Samota – Sláva – Smrt a Spása), které si u nich v roce 2000 objednali pořadatelé pražského festivalu Next Wave. Petr Váša napsal libreto díla, které označil za "punkovou operu", a společně s Fröhlichem a Zavadilem jej zhudebnil. Představení mělo premiéru v pražském Divadle Na zábradlí v říjnu 2001 a na 2CD vyšlo v roce 2002.

O dva roky později se pustili do dalšího velkého projektu eko-psychologické opery "Lišák je lišák". Jedná se o nahrávku opery o čtyřech jednáních a epilogu s podtitulem Hra o bolestné nápravě člověka, který se strašně mýlil. Toto čtvrté velké hudební dílo kapely je součástí globálního multimediálního projektu literárního, výtvarného a, dá-li Bůh, i divadelního a filmového. Lišák je lišák vyšel na 2CD v roce 2005.

Během roku 2006 začali Ty Syčáci připravovat retrospektivu prozatímní tvorby s bubeníkem Alešem Pilgrem. V listopadu 2007 vyšlo album "BUM BUM BUM" s podtitulem "To nejlepší a bicí", které obsahuje výběr ze všech vydaných desek nahraných s bubeníkem a v nových aranžích. V květnu 2010 vyšlo album Krása, je nahrané opět s bubeníkem A. Pilgrem a obsahuje 19 nových písní.
V roce 2013 vydávají Syčáci album Eldorado.

 listopadu 2018 vychází nové album THE TRAMP! volně navazující na album Eldorado z roku 2013. Společně tvoří dvě části jednoho celku, posledního dílu syčácké trilogie o dětech, rodičích a prarodičích, kterému předcházely experimentální „opery“ SSSS (2002) a Lišák je lišák (2005).

V roce 2015 vydali Ty Syčáci živé album TyTyTy, nahrané na koncertě v Brně v klubu Stará Pekárna.

V červnu 2013 Ty Syčáci po několika letech práce vydávají album Eldorado, jakousi cestu kolem světa ve dvaadvaceti písních s texty složenými z mezinárodně srozumitelných latinských slov a fragmentů jiných jazyků. Translatina! Nová praevropština. Poetické esperanto. Zase něco jiného, než co kapela dělala dřív. První pokus spojit Vášovo fyzické básnictví s energií a zvukovou představivostí Syčáků v podobě srozumitelné komukoliv na světě.

Ptáci zpívají, houby mluví, kaktus naříká, leguán cvičí jógu, námořníci uklidňují záhadného netvora, egyptská královna hledí do budoucnosti a čas běží. Rajské jablko z Eldorada zraje a zraje.

Během své činnosti Ty Syčáci několikrát doprovázeli němé filmy z počátku 20. století, poprvé na Filmové škole v Uherském Hradišti, kde hráli k hororu Nosferatu, později to byli Nibelungové, Faust a gruzínská groteska Šor a Šoršor. V srpnu 2007 vytvořili na filmovém festivalu v Litoměřicích doprovod k hodinové grotesce Bustera Keatona FRIGO PLAVE (NAVIGATOR), který si ve spolupráci s vedením festivalu (www.kinoostrov.cz) tentokrát sami vybrali a který poté doprovázeli i na dalších festivalech Moffom (www.moffom.cz) v Brně a Uherském Hradišti.
 

Budoár staré dámy

Kapela vznikla v roce 1998 a je považována za pokračovatele tradic brněnského alternativního rocku. Jejich styl je snadno rozpoznatelný díky energickému dívčímu zpěvu, nakažlivým melodiím, poetickým textům a neobvyklému ohýbání českých slov. Intuitivní, místy křehký, místy brutální hlasový projev Marty Kovářové solí na pódiu kytara Marka Laudáta a porcuje rytmika bubeníka Petra Fučíka a basáka Tomáše Ergense. Z koncertů číší radost z hraní, naléhavost písňových sdělení střídá uvolňující humor v pauzách mezi písněmi; kdy nikdy nevíte, co se dozvíte!
 

_ve sklepě (1998-2000)

V roce 1998 Marta Svobodová dostává od Ježíška elektrickou kytaru. Už nehraje jen u táboráku, ale společně s bratrem Štěpánem Svobodu, který ji doprovází na kýble a kanystry ve sklepě. Po vzoru oblíbených rockových kapel sestavu doplňují o baskytaristku Dášu Matějíčkovou a sólového kytaristu Jaroslava Matějíčka. Mladí rebelové vystaveni dvougenerační výchově kritizují v tvorbě své babičky, jejichž recepty na život fakt nesdílí. V této době kapela přijímá název „Budoár staré dámy“, kterým babička Svobodová nazývá svůj pokoj. Velkorysí rodiče vyklízejí garáž, kupují děckám bicí a komba, otec Svoboda je vozí na koncerty favoritem s přívěsem – hlavně aby se děcka kreativně vyblbli. Všichni své nástroje ovládají pouze intuitivně, takže velkým přínosem je příchod houslistky a zpěvačky Evy Svobodové, která souboru představuje ladičku . Tehdy se první kritici začínají mylně vyjadřovat o Budoáru jako o kapele nějak "alternativní", přestože cílem souboru je hrát jako normální kapela.

_ze 3/5 dámská kapela (2001-2008)

V roce 2001 Budoár staré dámy vyhrává v soutěži "Malá alternativa", získává cenu "Objev roku" a "Hlas roku". Podpořeni těmito úspěchy jim vydavatelství Indies nabízí spolupráci. Rodiče s koncertováním nezletilých svolí s příslibem, že odmaturují. Na místo Jaroslava Matějíčka přichází tříprstý kytarista Ondřej Klíč. Kapela se poprvé ocitá ve studiu s Broňkem Šmidem (dnešní studio Indies), plně čerpá výhod vícestopého nahrávání a v roce 2002 jim vychází u Indies první oficiální album "Na hraní". Kapela je vyvržena ze své malinké zkušebny v CVČ v Kohoutovicích na velká pódia letních festivalů v ČR, cestuje do Německa, Rakouska a Holandska. Své posluchače získává svou mladistvou naivitou, ženskou dravostí a odvážnou angličtinou. V roce 2005 vychází u Indies další deska "My o vlku". Skladatelským rukopisem kromě Marty přispívají i houslistka Eva a kytarista Ondřej. Vydavatelství kapele zajišťuje mimo jiné i vystupování v médiích, což jejich obrazu příliš neprospívá. V jednom televizním rozhovoru například v trapné situaci v přímém přenosu ze studia utíkají. Posluchači naštěstí vědí, že jejich síla je v živém hraní. Ne v mluvení o tom.
V roce 2008 z časových důvodů kapelu opouští kytarista Ondřej Klíč. Kapela nanedlouho koketuje se zvukem kláves v obsazení Filipa Sokola, který se výrazně podepíše na desce "Dobrou noc, světlo" (2008) Na nahrávce spolupracuje i kytarista Jiří Raiterman z kapely Lajky, který s Budoárem v tomto období stejně tak jako Filip, živě vystupuje. Marta píše skladby zamyšlenější a osobnější, víc zpívá než řve. Kapela je pozvána na koncerty do Anglie a do Turecka. Všichni tam mluví a zpívají anglicky. Budoár poctivě reprezentuje obraz alternativní hudební scény střední Evropy výhradně česky.

_hledání nového zvuku, ze 3/5 vyměněná kapela (2009-2014)

V životě některých členů se objevují jiné priority a z kapely po deseti letech odchází i baskytaristka Dáša a houslistka Eva. Už to není ze 3/5 dámská kapela, zůstává pouze zakládající jádro – sourozenci Marta a Štěpán. Nechtějí hledat náhradníky, ale nové zapálené osobnosti. Rokem 2009 tedy začíná výzva obhájit existenci kapely i bez dvou děvčat v sestavě (což někteří vizuálně orientovaní fanoušci neskousnou). Sourozenci se obklopili třemi novými šikovnými muzikanty: Tomáš Doležal, který hostoval na jejich deskách a spolupracoval na výrobě videoklipů, přinesl do kapely nový zvuk v podobě dechového midi-kontroleru, Marek Laudát ráznou kytaru a Tomáš Ergens výrazně rytmickou baskytaru. Kromě zvuku kapely se mění i styl práce ve zkušebně. Aranžmá skladeb vznikají společně. Z diktátorského režimu frontmanky se kapela proměňuje v takřka demokratické společenství. Přelomovým albem přerodu je "Láva", které Budoár na podzim roku 2012 vydává. Publikum se v té době dělí na "oplakávače staré sesatvy" a "fandy pokroku". Kapela experimentuje, hudebně zraje, duchem a vystupováním však zůstává mile amatérská. V roce 2013 ji opouští dechař Tomáš Doležal a v roce 2014 bubeník Štěpán Svoboda.

_Marta a její chlapci (2015-2017)

Z původní sestavy zůstává pouze zakladatelka Marta. Společně s novým bubeníkem Laďou Šiškou od podzimu roku 2015 vystupují v "klasické bigbítové" sestavě – basa, bicí a 2 kytary. V době od vydání poslední desky se v kapele narodily 4 děti, všichni členové něco zrekonstruovali nebo se přestěhovali. Kapela má ovšem stálé zázemí v  Brně, kde společně tvoří a nejčastěji koncertuje. Přes léto a podzim roku 2016 připravili a nahráli skladby na album "Sůl", aby po mateřských prázdninách v dubnu roku 2017 vyšlo u Indies Sccope. Budoár se po společném turné s Už jsme doma ujímá Romek Hanzlík z Alternative Music Productiona a tak se těší novým příležitostem hraní. V roce 2018 kapela dosáhla 20 let existence, na jejíž oslavu připravila pásmo Rewind koncertů, které představily průřez celé tvorby a všechny členy, kteří kdy s Budoárem hráli.

_Kostřičky (2018 -2021)

Kapela spolupracuje s básníkem Luborem Kasalem a hudebním experimentátorem Tomášem Vtípilem na vzniku nového alba Kostřičky. Manažer Romek nečekaně umírá a kapely se ujímá Petr Zavadil. Po Covidové době kapelu opouští (zaživa:) bubeník Laďa Šiška.

_současnost a budoucnost a legendárnost

V současnosti kapela hraje s bubeníkem Petrem Fučíkem (Čvachtavý lachtam CS_zvuk, Furré, DG 307, Pátí na světě). Mimo vlastní autorskou tvorbu koncertní pracuje na hudbě k filmovému dokumentu Jiříkovo vidění, který Marta natáčí o svém otci, který chce zachránit ohřívající se planetu. V roce 2023 bude kapela 25 let na scéně.